Skutečné případy
Vražda Ľudmily Cervanové: Vyšetřování a soudní proces
Případ vraždy slovenské studentky medicíny Ľudmily Cervanové patří k nejdelším a nejrozporuplnějším kauzám v justici.
Honza Novotný
20. října 2026

Ilustrační foto
Zmizení a nález těla
V noci z 9. na 10. července 1976 odešla dvacetiletá studentka Ľudmila Cervanová z taneční zábavy ve studentském klubu UNIC v Bratislavě na autobusovou zastávku. Domluvila se se snoubencem, že za ním odjede nočním vlakem do Košic, kam však dorazit měla ráno, ale nestalo se tak. Rodina nahlásila její zmizení a 14. července 1976 bylo v říčce Čierna voda objeveno její bezvládné tělo.
Následná pitva proběhla 16. července a o několik dní později bylo tělo zpopelněno. První fáze vyšetřování zahrnovala výslechy stovek svědků a účastníků brigády. Prověřovala se takzvaná arabská stopa i podezření vůči studentu Jánu Hrmovi, avšak obě verze byly nakonec opuštěny a případ byl odložen.
Nové vyšetřování a soudní verdikty
Po intervenci matky u prezidenta vedení vyšetřování převzal plukovník Eduard Pálka. Vyšetřovací tým se zaměřil na nové skupiny podezřelých včetně mládeže z Nitry. Výpovědi některých svědků a podezřelých vedly k obvinění několika mladých mužů. V roce 1982 vynesl Krajský soud v Bratislavě rozsudky od 4 do 24 let vězení.
Rozsudek v roce 1983 potvrdil Nejvyšší soud SSR. Později v roce 1990 podal generální prokurátor stížnost a obžalovaní byli propuštěni na svobodu kvůli mnoha pochybením. Následná soudní jednání pokračovala v průběhu devadesátých let a na začátku nového tisíciletí.
Pochybnosti a další vývoj
Případ dlouhodobě rozděluje společnost kvůli nesrovnalostem a obviněním z psychického nátlaku na svědky během vyšetřování. Někteří aktéři později vypověděli, že k výpovědím byli donuceni.
V roce 2004 rozhodl Krajský soud v Bratislavě o vině a v roce 2006 Nejvyšší soud SR potvrdil rozsudky, přičemž některým odsouzeným tresty zvýšil. V srpnu 2026 zamítl Nejvyšší soud SR žádost o obnovení soudního procesu.
Zdroje
Článek jsme sestavili z veřejně dostupných zpráv médií a úředních zdrojů, které uvádíme výše.







































