Karel Vaš: Případ důstojníka OBZ a prokurátora vykonstruovaných procesů

Působení ve zpravodajských službách a poválečné akce

Karel Vaš působil od ledna 1945 jako zástupce přednosty Obranného zpravodajství Bedřicha Reicina a později stál v čele zpravodajství 1. československého armádního sboru. V rámci své funkce podléhal pokynům sovětské NKVD, které předával informace i československé občany. Organizačně se podílel na deportacích obyvatel do pracovních táborů v Sovětském svazu, usměrňoval perzekuce nepohodlných osob a řídil bezpečnostní složky, které stály za nezákonnými zásahy na území Československa i v zahraničí.

Na konci roku 1947 byl kvůli rozporům s Reicinem ze zpravodajské služby propuštěn a přeřazen jako prokurátor k Vrchní vojenské prokuratuře v Praze. Do té doby se podílel na protiprávním předávání zatčených osob zahraničním orgánům, únosové činnosti i likvidaci osob označených režimem za nežádoucí.

Justiční vražda generála Heliodora Píky

Po únorovém převratu v roce 1948 pracoval do října 1948 u Vrchní vojenské prokuratury a poté se stal vyšetřujícím soudcem Státního soudu Praha. V období od 9. června do 17. listopadu 1948 osobně vedl výslechy armádního generála Heliodora Píky. Za součinnosti se sovětským rezidentem Chazanovem se podílel na tvorbě falešných dokumentů, které měly generála spojit s britskou rozvědkou. Vyšetřování bylo vedeno s cílem dosáhnout nejvyššího trestu.

V lednu 1949 se stal referentem vojenského oddělení Státní prokuratury Praha, kde zpracovával případ generála Píky, sepsal koncept žaloby a navrhl pro něj trest smrti. Během soudního jednání vystupoval jako expert státní prokuratury. Podobným způsobem pracoval na více než stovce dalších případů, přičemž navrhl desítky trestů smrti, z nichž bylo dvanáct vykonáno.

Vlastní uvěznění a poválečný vývoj

Dne 11. srpna 1951 byl Vaš zatčen a 31. července 1953 odsouzen k doživotnímu trestu za velezradu, vyzvědačství a spoluúčast na vraždě. Po odpykání části trestu ve věznici v Leopoldově mu byl trest nejprve snížen na 25 let a rozsudkem ze dne 21. září 1956 byl ve věci velezrady a vyzvědačství zproštěn obžaloby a propuštěn na svobodu, přičemž od státu obdržel odškodnění ve výši 66 000 korun československých. Následně dálkově absolvoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a působil v odborném tisku.

Snahy o potrestání po roce 1989 a promlčení kauzy

Obnova vyšetřování jeho trestné činnosti započala po roce 1989. Dne 15. června 2001 byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na sedm let za falšování důkazů, porušení trestního řádu, manipulaci s výpověďmi a intervence rezidenta NKVD. Na základě odvolání však Vrchní soud v Praze 15. ledna 2002 rozsudek zrušil a trestní stíhání zastavil z důvodu promlčení, přičemž překvalifikoval vraždu úkladnou na vraždu prostou.

Dovolání Nejvyššího státního zastupitelství k Nejvyššímu soudu ČR bylo 12. června 2002 zamítnuto jako neopodstatněné. Karel Vaš tak za své činy zůstal nepotrestán a zemřel 8. prosince 2012 v Praze.