Václav Babinský: Loupežná přepadení a dvacetiletý žalář

Útěk z armády a loupežná skupina

Václav Babinský se narodil 20. srpna 1796 v Litoměřicích a byl lidově nazýván Venca z Pokratic. V Litoměřicích nedokončil gymnaziální studia, uměl však dobře číst a měl vypsaný rukopis. V roce 1815 nebo 1816 nastoupil vojenskou službu v Praze. V roce 1824 z armády odešel po předstírané duševní chorobě jako invalida. Z pražské karlínské Invalidovny ale záhy uprchl a potloukal se po litoměřickém kraji. Vyšetřování pro krádeže v letech 1825 a 1829 skončila bez prokázání viny. Kolem roku 1830 pak zformoval malou loupežnickou bandu, se kterou přepadal pocestné.

Zadržení v Kuřívodách a prokázaná provinění

Dne 19. ledna 1832 byl Babinský zatčen v Kuřívodách, kde se při kontrole prokázal rychtáři Václavu Frankemu falešnými doklady a při zatýkání ho pokousal a zranil jeho dva pomocníky. Vyšetřovatelé ho vinili z dvanácti zločinů včetně dvojnásobné vraždy, soud mu však prokázal šest deliktů. Dne 24. března 1830 v Mikulášovicích u Šluknova se čtyřmi kumpány přepadl dům mlynáře Antonína Heineho a ukradl 500 pruských tolarů. Dne 1. května 1830 se sedmi kumpány přepadl dům Jana Paula v Lysé nad Labem a 15. ledna 1831 se se čtyřmi kumpány vloupal k převozníkovi Janu Krejzovi v Brozanech. Dne 5. srpna 1833 pak v lese u Horní Kamenice usmrtil a okradl pláteníka Jana Blumberga.

Trest na Špilberku a život v klášteře

Kriminální soud v Praze uložil Babinskému 1. prosince 1840 trest dvaceti let těžkého žaláře. Dne 10. června 1841 byl uvězněn v brněnské pevnosti Špilberk pod číslem 1042. Vedení věznice si získal svojí pokorou a modlitbami, což mu dopomohlo k získání místa ošetřovatele vězňů. Po zrušení věznice na Špilberku 29. května 1855 byl převezen do Kartouz, dnešních Valdic. Po propuštění v roce 1861 pracoval až do své smrti 1. srpna 1879 jako zahradník v klášteře svatého Karla Boromejského v Řepích.

Zlidovělý příběh a odraz v kultuře

Po propuštění vyprávěl Babinský v hostincích za pohoštění příběhy své i svých spoluvězňů. V roce 1862 vyšlo první sešitové vydání o jeho skutcích a postupně se stal legendou, jejíž příběhy plnily dobrodružnou literaturu i lidovou písňovou tvorbu. V roce 1968 zařadil Jiří Šebánek informace o Babinském do hry Domácí zabijačka pro Divadlo Járy Cimrmana. Babinský se stal také motivem prvního dílu televizního seriálu Slavné historky zbojnické z roku 1986 a téhož roku vydali album Jak to doopravdy bylo s Babinským Michal Tučný, Zdeněk Rytíř a skupina Tučňáci.