Ústecký masakr: Výbuch v Krásném Březně a události v roce 1945
Článek přibližuje historické události spojené s výbuchem v Ústí nad Labem a následným násilím v létě 1945.
Průběh událostí v Ústí nad Labem
Dne 31. července 1945 po 15:30 došlo k sérii výbuchů v muničním skladě na předměstí Krásné Březno. Tyto výbuchy si vyžádaly 27 mrtvých a desítky raněných.
Bezprostředně poté propuklo v různých částech města násilí namířené proti německému obyvatelstvu, které muselo nosit na ruce bílou pásku s písmenem „N“. Události si vyžádaly desítky lidských životů, přičemž konkrétně doloženo je 43 obětí.
Vyšetřování a politické souvislosti
Následující den dorazila do Ústí nad Labem vyšetřovací komise, kterou vedl gen. Ludvík Svoboda. Přestože se příčinu výbuchu nepodařilo spolehlivě objasnit, představitelé státu události využili jako argument pro odsun německého obyvatelstva.
Pachateli násilností byly především Revoluční gardy, část 28. pluku a neznámá skupina civilistů. Naopak ústečtí Češi se v řadě případů snažili obětem pomoci.
Moderní pohled a připomínka
Po sametové revoluci se událostmi zabýval archivář Vladimír Kaiser a další historici. Objevily se hypotézy o možném pozadí výbuchu a organizovaném tlaku na vysídlení, avšak přímé důkazy chybí.
V roce 2005 byla na mostě odhalena pamětní deska s česko-německým nápisem připomínající oběti tehdejšího násilí.
David Votruba
Otto Šimberský
Martin Myška
Tomáš Kulhánek
Veronika Rachel Tzouriel
Bohumír Mráz
Martin Mindl
Tereza Loogman
Marcel Albertus Johannes Loogman
Petr Koráb
Marcel Jírovec
Jaroslav Dvořák
Milan Mach
Václav Dlouhý
Vladyslav Reipashi
Věra Horáková
Rienat Hafurov
Bohdan Turianskyi
Edita Škaloudová
Milusa Eisenbichler
Jiří Schromm
Ivan Šimůnek
Žaneta Peštová
Martin Fixa