Případ Jaroslava Malého

Cesta ke zločinu

V době páchání své trestné činnosti pobýval v Litoměřicích. Kvůli dřívějším problémům se zákonem vyrůstal v dětském domově a již v sedmnácti letech postřelil mistra v budově školy. Za tento čin a další napadení obdržel podmíněný trest.

Celkem sedm spáchaných trestných činů vedlo k uložení třicetiměsíčního trestu odnětí svobody. Během pobytu za mřížemi začal připravovat plán pomsty vůči osobám, které jej podle jeho názoru do vězení uvrhly.

Série útoků v Praze a Ústí nad Labem

Dne 21. října 1986 zamířil do domu v Bělehradské ulici v Praze. Zazvonil na zvonek s vysokoškolským titulem v domnění, že jde o podporovatele tehdejšího režimu. Po otevření dveří obě osoby usmrtil a z místa činu odcizil cennosti.

O týden později vykonal další čin v Ústí nad Labem. V bytě vnikl do prostor, kde se nacházela žena. Po útoku a následném zjištění, že je oběť stále naživu, ji po jejích prosbách usmrtil. Dítě nechal na místě a z bytu si odnesl šperky a hotovost.

Dopadení, soud a závěr života

Po brzkém dopadení následoval soudní proces, v jehož rámci byl v lednu 1989 odsouzen k trestu smrti za tři vraždy. K činům se stavěl lhostejně a ve vazbě pobýval také v léčebně v Bohnicích.

Sametová revoluce a následné zrušení trestu smrti vedly ke změně rozsudku na doživotní trest odnětí svobody. Během výkonu trestu čelil podezření z účasti na úmrtí spoluvězně, avšak roku 1991 spáchal sám sebevraždu ještě před zahájením soudního řízení v tomto případu.