Případ Susan Smith: Odsouzení za vraždu dětí v roce 1994

Průběh vyšetřování a přiznání

Dne 25. října 1994 nahlásila Susan Smith policii, že se stala obětí přepadení, při kterém neznámý pachatel odjel v jejím voze i s jejími dvěma syny v zadní sedačce. Devět dní vystupovala v celostátní televizi a prosila o jejich bezpečný návrat. Po intenzivním pátrání však 3. listopadu 1994 přiznala, že nechala své auto sjet do jezera John D. Long Lake, kde děti utonuly.

Detektivové měli o jejím příběhu pochybnosti již od začátku. Problémem byla její výpověď o místě činu, kde tvrdila, že musela zastavit na prázdné křižovatce kvůli červené světelné signalizaci. Bylo však zjištěno, že světlo by se na prázdné silnici nezměnilo bez přítomnosti jiného vozidla. Následně policie nalezla vůz ve vzdálenosti 122 stop od břehu jezera.

Soudní proces a obhajoba

Během soudního procesu v roce 1995 zastupovali obviněnou obhájci David Bruck a Judy Clarke. Obhajoba postavila svou teorii na tom, že obžalovaná trpěla vážnými psychickými problémy a hlubokými depresemi a původně chtěla ukončit svůj vlastní život i život svých dětí. Oproti tomu obžaloba tvrdila, že motivem byla snaha začít nový život.

Porota ji uznala vinnou z vraždy po dvou a půl hodinách jednání. Přestože hlavní prokurátor Tommy Pope požadoval trest smrti, porota se postavila proti tomuto trestu. Soud nakonec uložil dva souběžné doživotní tresty odnětí svobody s možností podmínečného propuštění po třiceti letech.

Vývoj ve vězení a žádost o propuštění

Susan Smith byla původně vězněna v nápravném zařízení v Columbii v Jižní Karolíně. V roce 2000 byla přemístěna do nápravného zařízení Leath Correctional Institution v Grenwoodu poté, co byli dva dozorci obviněni ze sexuálního styku s vězeňkyní.

První možnost podmínečného propuštění nastala 20. listopadu 2024. Žádost o propuštění byla zamítnuta.