Případ Studna: Tragédie ve Vonoklasech z roku 1968

Odhalení tragédie

V noci z 12. na 13. února 1968 přijali hasiči z Radotína hlášení o požáru rodinného domu ve Vonoklasech. Po vyražení zamčené brány a dveří nalezli v prvním patře tělo třiapadesátileté Marie Jelínkové. Tělo sedmapadesátiletého Stanislava Jelínka staršího bylo objeveno ve studni na zahradě při čerpání vody k hašení.

Osmadvacetiletý Stanislav Jelínek mladší byl nad ránem nalezen v Černošicích se zraněními, se kterými byl převezen do nemocnice ve Zbraslavi. Vyšetřování případu převzal krajský Sbor národní bezpečnosti pod vedením majora Josefa Strouhala.

Průběh vyšetřování

Ohledání místa činu prokázalo, že požár byl založen úmyslně a vstupy do domu i na zahradu byly uzamčené. Stanislav Jelínek mladší během vyšetřování třikrát změnil výpověď. Nejprve hovořil o útoku neznámého pachatele v rámci sousedských sporů, následně tvrdil, že jej pořezal a do studny shodil otec, a nakonec popsal, že se pořezal sám a ve studni došlo k potyčce s otcem.

Pro podezření na duševní chorobu byl Stanislav Jelínek mladší hospitalizován v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích, kde byly jeho výslechy omezovány. Zajištěné stopy potvrdily jeho přítomnost ve studni, vyšetřovatelé však prověřovali, jak mohl se svým fyzickým postižením otce přemoci a ze studny vylézt.

Závěry a pochybnosti

Kriminalisté došli k závěru, že pachatelem vraždy Marie Jelínkové byl její manžel Stanislav Jelínek starší, který poté spáchal sebevraždu utopením. Pokus o sebevraždu Stanislava Jelínka mladšího byl rovněž potvrzen a případ byl uzavřen.

Kolem případu přesto přetrvávají pochybnosti, které zesiluje i fakt, že se původní vyšetřovací spis nedochoval. Reportér Jaroslav Mareš a biomechanik Jiří Straus na základě simulací zpochybnili možnost potyčky v úzkém prostoru studny. Ředitel Muzea Policie ČR Radek Galaš v roce 2024 uvedl, že syn ve studni nebyl a událost se odehrála jinak. V roce 2025 byl případ znovu zpracován v minisérii Studna.