Osud generála Heliodora Píky v komunistickém režimu

Zatčení a vykonstruovaný proces

Po únorovém převratu v roce 1948 byl divizní generál Heliodor Píka 1. března odeslán na zdravotní dovolenou a 5. května zatčen ve vojenské nemocnici, kde se zotavoval po operaci žlučníku. Dne 1. června 1948 byl přeložen do výslužby a čelil nepravdivým obviněním ze špionáže ve prospěch Velké Británie a další vlastizrádné a velezrádné činnosti.

Během vyšetřování byl vyslýchán mimo jiné i v objektu zvaném Domeček. Dne 28. ledna 1949 byl ve vykonstruovaném procesu Státním soudem odsouzen k trestu smrti oběšením. Rozsudek byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice Bory.

Následný vývoj a rehabilitace

V roce 1968 byl proces s Heliodorem Píkou obnoven a vojenský soud v Příbrami konstatoval jeho nevinu a zrušil odsuzující rozsudek. K plné rehabilitaci však došlo až po roce 1989, jelikož socialistický režim jeho jméno až do konce roku 1989 tabuizoval.

V roce 2001 byl Karel Vaš, poslední žijící aktér tohoto případu, obžalován z trestného činu vraždy a nejprve odsouzen k sedmi letům odnětí svobody. Roku 2002 byl však rozsudek zrušen a trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu promlčení trestní odpovědnosti.

Připomínka odkazu generála Píky

Roku 1991 udělil prezident Václav Havel Heliodoru Píkovi in memoriam Řád Milana Rastislava Štefánika. Na budově Generálního štábu armády České republiky v Praze 6 – Dejvicích byla 28. října 1991 odhalena pamětní deska připomínající jeho nezákonnou popravu.

Jméno generála Píky nese 53. pluk průzkumu a elektronického boje Armády České republiky v Opavě, náměstí v Plzni a ulice v Praze, Brně, Kroměříži, Liberci, Olomouci, Ostravě a Kladně.