Martin Lecián: Kasař a zběh, který unikal četníkům na Moravě

Kasařské začátky a útěk z nemocnice

Martin Lecián se narodil 31. října 1900 v Uherském Ostrohu a do svých osmnácti let pobýval v polepšovně. Po propuštění byl dvakrát trestán soudem v Uherském Hradišti a během vojenské služby pětkrát zběhl. Po posledním zběhnutí začal společně s Marií Křenovskou vykrádat pokladny na Moravě. Otevíral je ničením zámkového mechanismu po obnažení pláště o síle 4 až 5 milimetrů, aby kvůli své tuberkulóze nemusel vdechovat popílek z mezistěn. Dvojice byla zadržena v Prostějově a Lecián byl převezen do nemocnice v Olomouci.

Z nemocnice 10. prosince 1926 uprchl společně se zločincem Janem Szekelyem, přičemž zranili dva strážné. Po sérii krádeží se oba muži 21. prosince v Bučovicích rozešli. Szekely odešel na Slovensko a Lecián zůstal na Moravě. Pátrání po nich vyhlásilo okresní četnické velitelství ve Vyškově.

Eskalace násilí a ozbrojené střety

Dne 19. ledna 1927 Lecián ve Slavkově u Brna čtyřmi výstřely zabil obecního strážníka Rudolfa Hanáka, který jej vyrušil při vloupání. Následující den se při krádeži v obchodě pokusil zabít jeho majitele a četnického strážmistra Poledňáka. O měsíc později zavraždil hlídače Františka Marčíka v jihlavském podniku Grafona. V polovině února jej ve vlaku poznal četník Šilhavý. Lecián po něm několikrát vystřelil a vyskočil z jedoucího vlaku. Úřady následně vyhlásily pátrání s odměnou 10 000 korun za jeho dopadení.

Ve Veselí nad Moravou 8. března dvěma ranami zastřelil četnického strážmistra Antonína Stuchlého a na nádraží postřelil vojenského rotmistra Chvalovského, protože si ho spletl s četníkem. Následně bylo zalarmováno četnictvo i armáda. Při přestřelce u obce Polešovice byl Lecián zraněn, přesto dokázal policii unikat.

Zatčení, proces a pokus o útěk

Civilní policisté Halíř a Kaluža dopadli Leciána 23. dubna v Novém Bohumíně. Po čtyřměsíčním vyšetřování a šestidenním procesu byl 3. září 1927 odsouzen k vyloučení z armády, propadnutí zbraní, ztrátě volebního práva a k trestu smrti oběšením. Dne 25. září se Lecián s kasařem a dezertérem Ladislavem Kašpaříkem pokusil o útěk, při němž se zmocnili zbraně a usmrtili strážného Ferencze Kisse. Po přestřelce byli dopadeni a prezident republiky Leciánovu žádost o milost zamítl.

Lecián byl popraven 6. října 1927 v 6:00 na dvoře olomoucké vojenské věznice. Popravu provedl Leopold Wohlschlager, který tím zakončil svou devětatřicetiletou kariéru nejdříve jako popravčí pro Země Koruny české za Rakousko-Uherska a poté jako státní popravčí pro Čechy a Moravu.

Pokusy o nápodobu

Šest let po popravě se Leciána pokusil překonat František Ondráš, který zabil dva četníky, ale sám byl ze strachu zavražděn svými dvěma komplicemi, bratry Gerspitzery, kteří byli následně odsouzeni k trestu smrti. Po několika letech se dalším napodobitelem stal kasař Jozef Prekop z Červeného Kameňa u Púchova, který byl po přestřelce zraněn a zatčen ve Vinohradské nemocnici, kde vyhledal ošetření.