Atentát na Reinharda Heydricha: Vojenská akce a její dohru

Příprava a provedení akce

Akci provedli Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli vycvičeni ve Velké Británii a vysazeni u obce Nehvizdy. Cílem byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. K útoku došlo 27. května 1942 v Praze-Libni v zatáčce u spojení Zenklovy ulice a ulice V Holešovičkách. Během útoku Kubiš hodil bombu a Gabčík se pokusil střílet ze samopalu, avšak zbraň selhala.

Heydrich utrpěl zranění, kterým po několika dnech zemřel v nemocnici na Bulovce. Přesná příčina jeho smrti však zůstává neznámá, neboť při pitvě nebyl nalezen zánět, toxikologické vyšetření nebylo provedeno a mozek nebyl pitván. Objevily se různé teorie včetně celkové sepse, anemického šoku nebo embolie.

Pronásledování a zrada

Po útoku se parašutisté ukryli v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Úkryt byl prozrazen poté, co se Karel Čurda, člen výsadku Out Distance, přihlásil gestapu a poskytl kontaktní adresy a jména spolupracovníků odboje.

Následně nacistické síly obklíčily kostel a po boji všichni obklíčení parašutisté zemřeli. Část z nich spáchala sebevraždu vlastní zbraní, aby se vyhnula dopadení. Zrádce Karel Čurda byl po skončení války popraven československými úřady za zločiny vlastizrady.

Důsledky a odvetné akce

V reakci na útok zahájil nacistický režim rozsáhlé represivní akce známé jako heydrichiáda. Součástí odplaty bylo vyhlazení obcí Lidice a Ležáky, popravy mnoha osob na kobyliské střelnici a pronásledování představitelů pravoslavné církve včetně biskupa Gorazda.

Od roku 2022 je 27. květen v českém kalendáři připomínán jako Den národního vzdoru. Celá událost měla zásadní vliv na postavení a vnímání Československa ze strany Spojenců během druhé světové války i při následné obnově státu.