Případ Jacka Rozparovače: Série vražd v Londýně

Sociální poměry v oblasti Whitechapel

V devatenáctém století rostla populace v Londýně kvůli přílivu přistěhovalců z Irska a od roku 1882 také židovských uprchlíků z Ruské říše a východní Evropy. Farnost Whitechapel byla silně přeplněná a pracovní i bytové podmínky se zhoršovaly.

V chudé oblasti byla běžná kriminalita a závislost na alkoholu, což vedlo mnoho žen k prostituci. Tyto okolnosti spolu s politickým napětím ovlivnily vnímání čtvrti jako místa společenského neklidu.

Vyšetřování a policejní záznamy

Metropolitní policie zahrnula do vyšetřování jedenáct případů útoků spáchaných v období od dubna 1888 do února 1891 pod souhrunným označením vraždy ve Whitechapel.

Mezi odborníky nepanuje jednotná shoda na tom, kolik z těchto skutků spáchal stejný člověk. Pětice obětí známá jako kanonická pětice je však historickými dokumenty nejčastěji spojována dohromady.

Dopad a podezřelí

Vyšetřovatelé obdrželi řadu dopisů od lidí, kteří se vydávali za vraha, přičemž některé zprávy mohly být vytvořeny novináři. Policie vyslechla řadu podezřelých, mezi nimi například Jamese Thomase Sadlera v roce 1891, avšak pro nedostatek důkazů byl propuštěn.

Případy nebyly nikdy objasněny a totožnost pachatele zůstala neznámá.