Kuřimská kauza: Případ týrání a vyšetřování

Odhalení a průběh

Kauzu odstartovala náhoda 7. května 2007, kdy se obyvatel Kuřimi pokoušel spustit kameru hlídající jeho novorozené dítě a naladil záběry ze sousedního domu s chlapcem. Policie téhož dne zadržela matku Kláru Mauerovou.

Při vyšetřování vyšlo najevo, že dívka Anna byla ve skutečnosti přibližně třicetiletá Barbora Škrlová s novou identitou. Škrlová po svém zmizení ohlásila na velvyslanectví v Dánsku a později byla zadržena v Norsku, kde se vydávala za chlapce Adama.

Soudní proces

Soud se šesti obviněnými byl zahájen 17. června 2008 u Krajského soudu v Brně a rozsudky byly vyneseny 24. října 2008. Vrchní soud v Olomouci 9. března 2009 odvolání všech kromě Barbory Škrlové zamítl.

V samostatném líčení 9. dubna 2009 soud překvalifikoval čin Barbory Škrlové na týrání osoby žijící ve společném domě nebo bytě a výši trestu ponechal. Dovolání k Nejvyššímu soudu byla odmítnuta 16. prosince 2009.

Odsouzení aktéři

Klára Mauerová byla odsouzena na 9 let vězení. Kateřina Mauerová dostala 10 let vězení a Hana Bašová byla odsouzena na 6 let vězení.

Jan Turek dostal 5 let vězení a Barbora Škrlová byla odsouzena na 5 let vězení, přičemž 8. února 2012 byla podmínečně propuštěna. Jan Škrla byl odsouzen na 7 let vězení.

Dopad na legislativu

Způsob informování českých médií o této kauze vedl k zavedení zákona 52/2009 Sb., zvaného náhubkový, který vstoupil v platnost počátkem dubna 2009. Tento zákon novelizoval trestní řád a řadu zákonů s cílem ochránit oběti trestných činů a zakazuje zveřejňování jejich jmen.